Slowinsky park narodowy

Čtvrtek 17.9.2009 se stal dnem našeho odjezdu. Nakonec jsme odjezd ještě o něco uspíšili a místo předpokádané jedenácté vyrážíme již o půl sedmé. Cesta do parku vedla zejména po německých dalnicích až do polského Szcecinu a potom asi 250km po polských cestách "lepší" třídy do cíle.

Po příjezdu a seznámení se s Andrzejem (našim hostitelem a zástupcem ředitelky parku) jsme ihned vyrazili do terénu. Ve vesničce Kluky uprostřed parku jsme nechali auto a ihned jsme slyšeli to, kvůli čeho jsme celou tuto cestu absovovali. Jelení troubení dávalo jasně najevo, že říje je v plném proudu. Ušli jsme jenom pár metrů a zahlédli jsme na okraji lesa asi tři laně, po vyplašení a ujití další pár metrů jsme ve vysoké trávě spatřili mohutného jelena, který "vyháněl" nějakého mladíka ze svého teritoria. Škoda, že všude byl mžný opar, který nás doprovázel každý večer při odjezdu z parku.

1.DEN

Po večerním přivítacím večírku jsme dle doporučení přítomných vyrazili poměrně pozdě a na místě jsme byli až kolem sedmé hodiny. Postavili jsme kryty a čekali co se bude dít, bohužel jelení troubení se od nás spíše vzdalovalo a bylo jasné, že jejich ranní směr je od vesnice hlouběji do lesa. To ráno jsme viděli pouze dva dovádějící strakapoudy a několik místních pavouků, kteří v raním oparu zpravovali své sítě......

Trošku zklamáni balíme kryty a jedeme se podívat na nedalekou louku, kde dle včerejší informace by měla být mrtvá laň a na ni se krmit orel mořský a krkavci. Obhlédli jsme místo a dohodli se na večerní focení. Po obědě vyrážíme k újedi a stavíme kryt. Již při příchodu jsme dva orly a několik krkavců viděli odlétat. Snad se ještě vrátí...... Bohužel se nevrátili, na místě v krytu jsme strávili asi 4 hodiny a slyšeli několik šílených variací zvuků, které vydávali krkavci. Jsou to velmi opatrní ptáci a velmi dobře o nás věděli..... Ráno to opět zkusíme, s těmito slovy jsme opouštěli kryt, který jsme na místě nachali, aby si na něj ptáci zvykli. Večerní odjezd domů ještě doprovázelo několik zastavení nad krásným západem slunce v mlhavém oparu.......

2.DEN

Ráno brzo stáváme a již v šest hodin sedíme ve večer zanechaném krytu, který je domaskovyný sítěmi. Asi po třech hodinách přilétají první krkavci, sedí nad mršinou, ale ani jeden se do jídla nepouští. Po chvilce opět odlétají a my se již bohužel dočkáváme pouze několika málo příletů a rychlých odletů. Orli se neukázali a my kolem poledne trošku zklamáni místo opouštíme....Jediné co nám na kartách skončilo bylo pár ranních fotek a mě dvě fotky krkavců (po příletu krkavců jsme je nechtěli vyplašit a čekali jsme až se pustí do žranice, proto jsme nefotili). Odpoledne se jedeme podívat na blízké jezero a já beru na vyzkoušení fotovor. Nacvakali jsme pár fotek okolí a několik málo ptáků, bohužel opět nic co by ukojilo naše chtíče:-)

3.DEN

Poslední den pro mne nezačal přímo ideálně.....Pavel šel za svými jeřáby někam kilometry daleko, ještě že celé jezero je po krajích pouze po kolena hluboké. Já zůstal na včerejším místě, kde Pavel viděl ledňáčka, se slovy " já ho dostanu:-)"...Bohužel jsem po zabydlení ve voru, kdy jsem chtěl o něco zvětšit v maskovací síti jeden výhled nožem, nůž jsem upustil mezi nohy (seděl jsem ve vodě) a samozřejmě jsem při hleání na dně zavadil o prsačky....No co myslíte, samozřejmě díra a já cítil jak mi voda pomalu chladí nohy. Bylo mi jasné, že dnešní focení ve voru končí....naštěstí jsem při výrobě voru byl hodně důkladný a tak jsem alespoň mohl sednout na část, kde je normálně hlava s fotoaparátem a využít stativ. Udělal jsem pár fotek rákosníků, ledňáček se jen jednou mihnul a já bez výraznějšího úspěchu čekal na návrat Pavla.....Pavel bohužel své jeřáby nedohnal, ale zato se mu vyvedly fotky Sýkořic vousatých. Balíme a jedeme "domů" zabalit na odjezd. Večer ještě zkoušíme jeleny, ale kromě divočáka, který šel slyšet asi deset metrů od krytu jsem nic neviděl. Pavlovi se před krytem mihly laně, ale jelen byl na "námluvách" zřejmě jinde......

ZÁVĚR

V parku jsme prožili mnoho hezkých chvil, ačkoli cíl nafocených jelenů se nám uskutečnit nepodařilo. Proto jistě není návštěva parku poslední a již dnes víme, že příští rok jeho návštěvu určitě zoopakujeme. Také k návštěvě pobření Baltského moře, kde jsou známe pohyblivé duny jsme se nedostali....Takže minimálně za to troubení jelenů to jistě stát bude:-) Kdyby se chtěl někdo přidat.......ozvěte se.....

Pár odkazů:
oficiální stránky Slowinského parku narodowyho
stránky Beaty a Andrzeje Wroblowie
stránky velmi dobrého fotografa místních zvířat Marcina Nawrockiego
prezentace parku v podání Marcina - 4. letní období (ke stažení zde - 140MB)